Máte jedináčka? Nerozmazlete ho!

Děti jsou radost, ale i starost. Děláte si o ně starosti prakticky celý svůj život. Když jsou menší, staráte se o ně, když dosáhnou dospělosti, obvykle si nenechají nic nakazovat, nic zakazovat a nic nařizovat. I přesto si však děláte starosti, jestli dobře vystudují, budou mít dobrou práci, najdou si dobrého manžela, budou se mít dobře a podobně. Výchova dítěte není levná záležitost, to určitě ví každý rodič, přesto se snažíte dítěti dopřát jen to nejlepší a přesně to, co si přeje. To je v pořádku, jen si musíte vytyčit hranice a to jak ve výchově tak v tom, co dítěti koupit, což také do jisté míry souvisí s výchovou. Navíc, když máte jedno dítě a rozhodnete se mu sourozence nepořídit je výchova o něco složitější. Rodiče mají pocit, že dítěti musejí povolit všechno, co nechce, nemusí dělat, pořád jej za něco omlouvají a prochází mu leccos.

Občasné rozmazlování není na škodu, je potřeba umět říci ne a za svým ne si pevně, opravdu pevně stát a nesmí s vámi nic pohnout. Ani slzy, ani křik, ani vztek, ani dupání nožiček, ani válení po zemi, je to těžké, to určitě, někdy je to i trapné, když jste ve společnosti nebo na nákupu, ale pevni jako skála, to musíte být, jinak dítě vycítí a vytuší, co přesně na vás platí a pak toho budou využívat a dosáhnou tak všeho, čeho budou chtít, budou s vámi pěkně cvičit.

Dítě se musí co nejdříve naučit, že opravdu existuje slovo ne a ne vždycky mu vyjde vše, co chce. Je jedno jestli jde o čokoládu, návštěvu kamaráda, vysněnou školu, nebo kluka co se vašemu dítku líbí, zkrátka je potřeba ho naučit, že zklamání a neúspěch je běžná součást života a nevyhne se mu zkrátka nikdo. Pokud dítku budete umetat cestičku a budete dítěti všechno povolovat, pomáhat mu, snažit se mu vždycky všechno vydřít, bude to špatně. Dítě se naučí, že může všechno, popřípadě to za něj vyřídí rodiče a všechno vždycky bude tak, jak dítě chce. Mnoho rodičů pro své děti bude dělat první poslední i v dospělosti, ovšem budou věci, které bohužel neovlivní, jako jsou třeba práce ve vysněné firmě (pokud nezařídí protekci), partnera a podobně. Je důležité pro dítě se naučit, že existují dobré okamžiky, ale i ty špatné, úspěchy, ale i neúspěchy. Nebudete pak mít z dítěte rozmazlence. Já to chci! Znáte tuto větu? Obvykle, když jí dítko vyřkne po několikáté, přidá k tomu slzičky, dupnutí nožkou. Buďte pevní ve slovu ne.

Když dítě něco provede, musí přijít spravedlivý trest. Děti občas zazlobí, některé více, některé méně. Provedou něco? Omluvíte to? Tvrdíte, že to udělat nechtěl, že příště to už neudělá. Odmítáte tělesné tresty a raději dítku domlouváte. Trest jako takový nemusí být tělesný, zakažte mu návštěvu kamaráda, zakažte mu televizi, zakažte mu cirkus, kino nebo nějakou akci, na kterou chce jít. Musí si uvědomit, že něco provedl a, že se to nedělá. Příště si to tak dobře rozmyslí, nebo přijde trest další a to přece nechce.

Každý umíme něco, někdo pěkně tančit, jiný krásně zpívat, další sportovat, malovat a podobně. Nikdo nemůže umět všechno a ne vždycky umíme to, co chceme. Mnoho lidí rádo zpívá, avšak třeba ve sprše nebo doma, kde jej nikdo neslyší, protože nemají dobrý hlas. Mnoho rodičů a hlavně maminek své dítě až nesmyslně podporuje v něčem, v čem talent nemá. Dítě žije v mylném tušení, že z něj bude hvězda, svůj „talent“ předvede na veřejnosti a sklidí akorát posměch a kritiku. Zhroutí se mu sny, ideály. Dítěti nechte zkoušet mnoho koníčků, kroužků a podobně, samo si najde něco, co jej bude bavit, těšit a na co bude mít i talent. Nenuťte mu něco, co nechce.

Zodpovědnost je také důležitá. Musí se umět samostatně rozhodnout, v dospělosti tak bude mít už natrénováno a nic jej nerozhodí a nepřekvapí.

Dítěti povolte, podpořte jej, dejte mu vše, co potřebuje. A to co chce, si musí umět zasloužit. Ani vy nemáte všechno jen tak za nic, museli jste pracovat a všechno si vypracovat a zasloužit. Tohle se dítko musí naučit a rozmazlené dítko mít doma určitě nebudete.