Když se někdo nechá tetovat, myslí si, že je to navždy. Ovšem v momentě, kdy si chce laserem odstranit tetování ať už z toho či onoho důvodu, musí to být pro něj vlastně docela deziluze. Že se tenkrát spletl. Tetování totiž není jako piercing nebo náušnice, které se dají sundat hned když vás omrzí, vyjdou z módy nebo se nehodí ke konkrétní společenské příležitosti.
Zážitek z dneška: dostal jsem chuť si zahřešit a tak jsem šel do řeznictví koupit si párky k večeři. Vím, že to není nic moc zdravého, ale jednou za čas se svět nezboří. Stejně si myslím, že mouky, papriky a dalších aditiv tam bude víc než masa. Obsluhovala mě prodavačka, dáma v letech, odhaduji tak kolem padesátky. Krátký rukáv, obě ruce hodně potetované. Poměrně složité vzory, nic prvoplánového, žádné lebky nebo srdce, prostě ornamentální rostlinný vzor ve třech barvách.
Jenže bylo vidět, že tetování bylo pár desítek let staré. Krom toho, že barvy ztratily na sytosti a obrysy na ostrosti, ztratila i kůže na elasticitě, svaly na pružnosti, Jediné co přibylo, jsou vrásky. Prodavačka s tím byla evidentně smířená, ostatně její tetování ji možná doprovází většinu života. Ale už na první pohled to neplnilo tu estetickou funkci, jakou měla kérka zamlada.
Nikdy jsem nebyl přítel sebepoškozování, takže nemám žádné jizvy a skarifikaci či podobném bolestivém typu zdobení. Dokonce i vpichování inkoustu pod kůži by se mi nechtělo podstoupit. Jednat proto, že nejsem obecně příznivcem mužského zdobení (dobře střižený vous ano, ale náušnice nechám ženám) a jednak mi přijde zbytečné dodávat tělu něco, co je sice hezké, ale z biochemického hlediska poněkud navíc. Proto si umím představit, že se někdo rozhodne pro laser. Tetování umí odstranit šetrně a bezbolestně. V tomto případě plně souhlasím. Mimo jiné proto, že jsem měl tu čest se s různě silnými lasery potkat. Viděl jsem je řezat sklo a v rodině máme tetu, která prodělala laserovou operaci očí. Očí!!! Neumím si představit citlivější orgán, stačí malá muška a už slzíme.
Prostě není laser jako laser a každý nabízí trochu, vlastně hodně, jiné možnosti. Obdivuji jak řezání skla, tak řezání oka. Nechápu ani jedno. Ale umím si představit, že tím lze odstranit barevné pigmenty, které už na těle nechceme mít.
Když jsem si četl, z čeho se skládají tetovací barviva, dost mě překvapilo, že často to jsou soli kovů, které bych při svých nepříliš rozsáhlých znalostech chemie považoval za jedovaté. Evidentně to tak není, neboť tetovaní lidé se dožívají stejného průměrného věku jako ti, kterým tatér kůži neozdobil.
Sám nevím, který původní význam slova tetování je správný. Údajně má kořeny v tahitštině, kde tatau znamená označování. Na Samoi, kde se tetuje ve velkém slovo tautau znamená malovat nebo kreslit, což zní snad ještě věrohodněji. V malajštině tatu má prý znamenat ránu, ale netuším zda ve smyslu zranění nebo hlučného zvuku.
Víte, kdo tetování na cizích lidech krom tatérů rád? Kriminalisté. Ve spisech jsou tetování jasně vyznačená, takže mohou posloužit i u náhodných svědků k identifikaci pachatelů. „A ještě měl na lokti vytetovanou pavučinu.“ Tím se velká část možných podezřelých eliminuje. Prostě jim bude chybět pavučina.
Vlastně nevím, zdali jsou pryč doby, kdy tetování značilo příbuznost k nějaké konkrétní zaměstnanecké skupině. A už vůbec nevím, jestli nepodléhám mýtům. Opravdu mívali piráti vytetovanou lebku? Dnes už je tetování tak běžné, že se téměř stává normou. Na druhou stranu to krom právě v tetovacích studiích a salonech nese nové klienty i v případě odstraňování nechtěné ozdoby. Vlastně dneska už o nic nejde. Myslím, že přijde doba, kdy nechal si laserově odstranit tetování bude stejně běžné, jako vyndat piercing.
